Související články

Archeologické naleziště, kde Jonathan objevil tajemný svitek

A přesto skutečnost někdy předčí dokonce i fantazii. Zanedlouho si připomeneme 195. výročí narození jednoho z největších archeologů světa - přestože nikdy archeologii doopravdy nestudoval. Muž dlouhého jména Johann Ludwig Heinrich Julius Schliemann, známý později spíš jako Henry, od dětství četl řecké báje, které miloval. Úplně nejvíc byl ale fascinován příběhem o dobytíměsta  Tróje - Iliadou. Když Henry dospěl, rozhodl se, že nalezne 3000 let starou Tróju a vykope ze země její paláce.

V 19. století nikdo netušil, kde se nachází místo, o kterém Homér v Iliadě zpívá. Z útržkovitých popisů krajiny přímo v eposu nebylo možné místo spolehlivě určit, celá řada archeologů se pokoušela o jeho nalezení, ale desítky lokalit byly zkoumány docela marně. Vykopávky navíc nebyly nijak levnou záležitostí - zaplatit stovky dělníků, dopravu, potřebná povolení a pozemky si mohly dovolit pouze státní instituce nebo skuteční boháči.

Henry Schliemann ale nebyl boháčem. Matka mu zemřela, když mu bylo devět let, jeho otec se stal alkoholikem. Henry vyrůstal v chudobě, kterou se pokusil zlomit svojí cestou za novým životem do Venezuely. Po cestě ovšem jeho loď ztroskotala a Henry se vrátil do Evropy, kde se živil jako účetní. Jeho sen o Tróji by snad nadobro zmizel, nebýt šťastného osudu - v roce 1846 byl Henry poslán jako obchodník do Ruska, kde si však založil vlastní firmu a získal pro ni roli dodavatele zásob pro carskou armádu.

Jako dravý podnikatel Henry během následujících let dodávkami pro ruskou armádu pohádkově zbohatl. Pořídil si několik domů v Paříži, začal podnikat po celém světě včetně USA. Nashromáždil ohromné jmění, kterým hodlal financovat vykopávky. Naučil se postupně 13 různých jazyků a začal podrobně studovat řecké prameny - Iliadu se naučil prakticky nazpaměť. Deset let podrobně zkoumal každou větu, ze které by mohlo vyplynout něco o umístění Tróje.

V roce 1862 se Henry podruhé oženil a za ženu pojal Sofii, mladou řeckou dívku, kterou si našel na inzerát přímo za účelem proniknutí do řeckého prostředí. Sofii skutečně brzy nadchnul pro svá pátrání a o necelé dva roky později spolu odcestovali na pahorek Hisarlık, který Henry identifikoval jako místo antické Troji.

Jeho dokonalá intuice a roky pečlivé přípravy ho nezklamaly. Prakticky celý život obětoval jedinému cíli, ke kterému upnul svoji kariéru, majetek, manželství, rodinu, veškerý volný čas i schopnosti. Roku 1874 pak mohl po dalších dobrodružných peripetiích světu úspěšně oznámit, že po třech tisíciletích našel poklady ztracené Tróji.

autor: Čáp